Hamblog OK1RR

Mechanika bývá bolavým místem mnoha konstrukcí, které je díky mechanickým nedostatkům nutné označit jako “amatérské”, i když by po elektrické stránce mohlo jít o výrobek, který by si plně zasloužil označení “profesionální”. Postavil jsem několik transceiverů Elecraft a na jejich konstrukci mě zaujalo mimo jiné mimořádně efektivní a nápadité řešení, jak sestavit skříňku. Jednoduchý konstrukční prvek slouží k upevnění desek, sestavě skříňky, vložení přepážek a výsledkem je stabilní, mechanicky tuhá konstrukce, která snese I hrubé zacházení. Jde o toto: Nejsem sám, koho zaujal jednoduchý duralový hranolek rozměrů 15 x 10 x 5 mm se čtyřmi dírami se závitem M3. Nápadu se chytil německý časopis Funkamateur, který ho ve svém e-shopu nabízí ( https://www.box73.de/product_info.php?products_id=3517 ) pod označením GBL-M3 - Gewindeblock mit vier M3-Gewinden . Provedení zdá se býti dokonalé, ale cena (1 euro za kus) se příčí dobrým mravům, aspoň podle českých měřítek – za přiměřenou bych pov

S Českou poštou se musí něco udělat. Budou se rušit pobočky, budou se vyhazovat lidé. Jen ať vyhodí ty správné, protože když někdo chce clít 2 eura a ještě nabídne “zastupování” za stovku, je buď nemocný a neměl by tedy chodit do práce, ale stonat, nebo je rozumu mdlého a navíc ještě nezodpovědný flákač (který ani nečte “svodky”). Tady mám smůlu v tom, že odesílatel byl zodpovědný a zásilku poslal tak, aby měla sledovací číslo (tracking number). No a bdělý a ostražitý úředník si všiml, že k nám putuje sledovaná zásilka, tak jednal. Aniž by se podíval na cenu. Takže doufám, že poletí… Co s tím? Naprosto nic. Mrtvý brouk. Buďto to přijde, nebo zboží v ceně dvou malých piv (dvě velká by stála víc) v místní hospodě oželím...

Toroidy potřebuje každý a špatně se shánějí. Výrobci nekomunikují a najít distributora, ochotného vám prodat třeba jeden kus, je malý zázrak. Mnohdy je to však způsobené tím, že nehledáme pod správným označením. Předně musíme vědět, co kupujeme. Toroidní jádra jsou v zásadě dvojího druhu: feritová jádra, které používáme na EMI aplikace (baluny, symetrizátory, transformátory, tlumivky, odrušovací členy, obecné aplikace, kde je třeba potlačit soufázové proudy). prášková (železoprachová) jádra, která se používají v rezonančních obvodech, tj. zpravidla v různých filtrech, někdy také v transformátorech. Dále je třeba najít jádro s odpovídajícími vlastnostmi podle označení výrobce. To se zpravidla neděje, často hledáme označení některého z velkých distributorů, které prodejce nemusí respektovat. Panuje zde jeden hluboce zakořeněný omyl – hovoří se o jádrech Amidon a používá se označení, které zavedl Amidon. Amidon je však pouhý distributor! Agresivní marketingová politika Amid

Většina moderních spínaných napájecích zdrojů středního a vyššího výkonu a některé DC-DC měniče obsahují připojovací body „Remote Sense“ ( +Sense a –Sense ), které se používají k regulaci výstupního napětí zdroje při zátěži. Vzhledem k tomu, že výstupní kabely, které propojují výstup napájecího zdroje s jeho zátěží mají určitý odpor, s rostoucím proudem se bude zvyšovat i pokles napětí na kabelech (I x R = úbytek napětí). Protože je nejlepší regulovat napětí přímo na zátěži, je vhodné aktuální napětí dálkově snímat pomocí dvou vodičů a tím tyto nežádoucí poklesy napětí kompenzovat (obr. 1). Obr. 1. Napájecí zdroj se zkroucenými vodiči „Remote Sense“ připojenými k zátěži. Typické použití „Remote Sense“ Většina obvodů Remote Sense je schopna kompenzovat poklesy napětí na výstupních kabelech v rozsahu od 0,25 V do 0,75 V, je však nutné pro jistotu tento rozsah ověřit. Pokud pokles napětí na výstupních kabelech překročí kompenzační rozsah obvodů dálkového snímání, napětí na zátěži již neb

Co jsou to elektrolytické kondenzátory? Elektrolytický kondenzátor mívá větší kapacitu, než jiné typy kondenzátorů. K jejímu dosažení se využívá elektrolyt, což je kapalina nebo gel s vysokou koncentrací iontů. Téměř všechny elektrolytické kondenzátory jsou polarizované, což znamená, že napětí na kladné svorce musí být vždy větší, než napětí na záporné svorce.  Výhoda velké kapacity elektrolytických kondenzátorů má však také několik nevýhod. Mezi ně patří velké svodové proudy, tolerance hodnot, vysoké ztráty a omezená životnost.  Elektrolytické kondenzátory mohou být buď s mokrým elektrolytem, nebo s elektrolytem na bázi pevného polymeru. Obvykle jsou vyrobeny z tantalu nebo hliníku, ačkoli mohou být použity i jiné materiály. Kromě toho existují ještě tzv. superkondenzátory (nazývané také dvouvrstvé elektrolytické kondenzátory) s kapacitami řádu až stovek a tisíců faradů.  Zde se však budeme zabývat pouze hliníkovými elektrolytickými kondenzátory. Ty mají typickou kapacitu mezi 1 µF až

V rámci svého návratu na 60 m jsem hledal možnost, jak co nejsnadněji, nejlevněji a pokud možno rychle zkonstruovat anténu pro toto pásmo. S ohledem na omezený prostor jsem se rozhodl využít stávající antény a 60 m přidat k anténě pro 80 m. Volba padla na techniku Open Sleeve , což znamená popustit stávající šikmý dipól a paralelně k němu přidat zářič pro 60 m. S využitím programů 4nec2, EZNEC Pro/2+ a MMANA-GAL PRO byla stanoven délka zářiče pro 60 m na 27,642 m, který bude na rozpěrkách paralelně ke stávajícímu dipólu na 80 m délky 40,8 m (tedy 2x 20,4 m) ve vzdálenosti 9 cm. Konstrukční uspořádání dvoupásmového dipólu pro 80 a 60 m. Dipól pro 80 m je z drátu CY 2,5 ZZ H07V-U (průměr 1,78 mm, průměr s izolací 3,7 mm), případně CY 4 ZZ H07V-U (průměr 2,26 mm, průměr s izolací 4,3 mm). Zářič pro 60 m je z téhož drátu. Dipól je napájen teflonovým kabelem RG-400, u antény je na kabelu navlečeno 50 trubiček Laird LFB095051-000, přetažených tepelně smršťovací bužírkou. Tí