Porovnání Q cívky, vinuté plným vodičem a licnou
Následující
obrázek ukazuje stejnou cívku, která byla jednou navinuta plným
vodičem a podruhé licnou (lankem).
Velmi zajímavý je průběh Q cívky na kmitočtech do 60 MHz. Obrázek ukazuje, že cívka, vinutá licnou (modrá křivka) má přibližně poloviční Q oproti cívce, navinuté plným vodičem (červená křivka). Ze značek je patrné, že na kmitočtu 18,035 MHz má cívka, navinutá plným vodičem Q = 184, zatímco cívka, vinutá licnou má pouhých 101.
Velmi zajímavý je průběh Q cívky na kmitočtech do 60 MHz. Obrázek ukazuje, že cívka, vinutá licnou (modrá křivka) má přibližně poloviční Q oproti cívce, navinuté plným vodičem (červená křivka). Ze značek je patrné, že na kmitočtu 18,035 MHz má cívka, navinutá plným vodičem Q = 184, zatímco cívka, vinutá licnou má pouhých 101.
Licnou se zde rozumí
lanko z měděných drátků, které od sebe nejsou nijak izolovány
a jsou tedy spojené po celé délce. Důvodem použití licny je to,
že je měkčí a snadněji se proto zpracovává.
Tuto licnu nesmíme zaměnit s tzv. vf licnou, jejíž vodiče jsou od sebe vzájemně izolované a jsou vzájemně spojeny jen na začátku a na konci v místě pájení.
Důvodem k použití takové licny není její
měkkost, ale snížení vlivu skinefektu, kdy dochází k zásadnímu
nárůstu Q na kmitočtech do 2 MHz. Taková licna, tvořená 669
vzájemně izolovanými drátky byla použita k navinutí cívky
vstupního obvodu nízkošumového předzesilovače se ziskem 40 dB,
který bude použit u přijímací antény Waller Flag pro 160 m.
Cívka se 44 závity licny s 669 drátky, navinutými na toroidu
T200-6 měla Q = 520 na 1 MHz. Takto řešenou cívku lze však
použít na kmitočtech do 2 MHz, na vyšších kmitočtech Q prudce
padá.
Tuto licnu nesmíme zaměnit s tzv. vf licnou, jejíž vodiče jsou od sebe vzájemně izolované a jsou vzájemně spojeny jen na začátku a na konci v místě pájení.
Závěr si však
můžeme udělat poměrně jednoznačný - do rezonančních
obvodů licna nepatří!