Přizpůsobení impedancí pomocí transformačních úseků délky 1/12 λ
Použití transformačních úseků délky 1/12 λ k
přizpůsobení impedancí patří k poměrně méně známým technikám, i když
nejde o žádnou novinku - poprvé byl tento způsob použit v roce 1961 k
přizpůsobení výkonových komponentů na 200 MHz při výstavbě urychlovače
částic ve švýcarském CERN [1].
Mnohem známější je použití čtvrtvlnného
transformačního úseku, vloženého mezi dvě přizpůsobované impedance,
který je tvořen úsekem vedení, jehož charakteristická impedance je rovna
geometrickému průměru přizpůsobovaných impedancí.
Impedance Z1 a Z2 lze sice pohodlně přizpůsobit,
avšak často je třeba vedení (koaxiální kabel) s atypickou
charakteristickou impedancí. Pro přizpůsobení zátěže 50 Ω ke kabelu o
impedanci 75 Ω budeme potřebovat čtvrtvlnný transformační úsek,
zhotovený z kabelu o charakteristické impedanci 61,2 Ω.
Obr. 1. Přizpůsobení transformačním úsekem kabelu délky Lq = 1/4 λ,
jehož charakteristická impedance je rovna geometrickému průměru přizpůsobovaných impedancí.
jehož charakteristická impedance je rovna geometrickému průměru přizpůsobovaných impedancí.
Transformační úseky délky 1/12 λ jsou však většinou vhodnější. K
přizpůsobení impedancí 50 Ω a 75 Ω použijeme dva úseky kabelů 50 Ω a 75 Ω (obr. 1).
Obr. 2. Přizpůsobení pomocí dvou sériových úseků kabelů délky 1/12 λ jejichž charakteristické impedance jsou rovné přizpůsobovaným impedancím Z1 a Z2.
Výhoda je zřejmá - vystačíme si s kabely o impedanci
50 Ω a 75 Ω, nepotřebujeme tedy nedostupný kabel o charakteristické
impedanci 61,2 Ω. Navíc k přizpůsobení spotřebujeme méně kabelu, toto
řešení je tedy levnější.
Přesný výpočet délky úseku lze provést pomocí vzorce:
kde
B je poměr přizpůsobovaných impedancí (B = Z1/Z2)
L je elektrická délka každého z přizpůsobovacích úseků, vyjádřená ve vlnové délce
L je elektrická délka každého z přizpůsobovacích úseků, vyjádřená ve vlnové délce
Délka L přizpůsobovacího úseku jako funkce poměru
přizpůsobovaných impedancí Z1/Z2 je znázorněna na obr. 3. Horizontální
přerušovaná čára odpovídá přesné dvanáctině vlnové délky (0,0833333).
Obr. 3. Elektrická délka L přizpůsobovacího úseku jako
funkce poměru přizpůsobovaných impedancí Z1/Z2.
funkce poměru přizpůsobovaných impedancí Z1/Z2.
Šířka pásma přizpůsobení úseky 1/12 l
vztažená k ČSV je poměrně značná a je zcela srovnatelná s šířkou pásma,
dosahovanou pomocí čtvrtvlnného transformátoru. Následující obrázek
(obr. 4) znázorňuje výsledné ČSV jako funkci frekvence. Úseky délky 1/12
l byly použity k přizpůsobení impedancí v poměru Z1/Z2 = 1,5 - 2 - 3 a 4.
Obr. 4. ČSV jako funkce frekvence. Úseky délky 1/12 λ byly použity
k přizpůsobení impedancí v poměru Z1/Z2 = 1,5 - 2 - 3 a 4.
k přizpůsobení impedancí v poměru Z1/Z2 = 1,5 - 2 - 3 a 4.
Příklady
Transformátor pro 50 MHz, přizpůsobující 75 Ω k 50 Ω
Z obrázku nebo z rovnice [1] zjistíme potřebnou délku
transformačního úseku, která bude v tomto případě rovná 0,0815 vlnové
délky. Pro 50 MHz tomu odpovídá 0,489 m. Zkracovací činitel použitého
kabelu je 0,66, skutečná mechanická délka tedy bude 0,3226 m. Obr. 5
ukazuje hotový transformátor.
Obr. 5. Transformátor pro 50 MHz, přizpůsobující 75 Ω k 50 Ω.
Přizpůsobení několika stejných, paralelně řazených impedancí Zo ke kabelu o charakteristické impedanci Zo
Tato situace nastává v případě fázovaných soustav
antén, z nichž každá je napájena samostatným kabelem 50 Ω. (tj. každá
anténa je přizpůsobená k 50 Ω). Paralelním spojením napájecích kabelů
vznikne impedance 25 Ω. K přizpůsobení k běžnému kabelu 50 Ω budeme
potřebovat úsek kabelu 50 Ω a úsek 25 Ω, který vytvoříme paralelním
spojením dvou úseků kabelu 50 Ω. Výsledek je vidět na obr. 6.
Obr. 6. Přizpůsobení dvou antén 50 Ω k napáječi o impedanci 50 Ω.
Přizpůsobujeme impedance v poměru 2:1, délka
transformačního L úseku je dle grafu na obr. 3 (případně dle výpočtu s
použitím vzorce (1) 0,0781 vlnové délky. Pro 28 MHz (10,7 m) tedy
vychází mechanická délka 0,836 m. Jsou-li transformační úseky zhotovené z
kabelu, jehož zkracovací činitel je 0,66, bude skutečná délka 0,552 m.
Platí to pro všechny délky L, pokud budou všechny transformační úseky
zhotovené ze stejného kabelu.
Toto řešení lze s výhodou použít i pro více paralelně
řazených stejných impedancí. Spojíme-li paralelně N napáječů o
charakteristické impedanci Zo. Použijeme kabely o impedanci Zo a Zo/N. Úsek o charakteristické impedanci Zo/N jednoduše vytvoříme paralelním spojením N sekcí kabelu s impedancí Zo.
Literatura
[1] B. Bramham, "A Convenient Transformer for Matching Coaxial Lines", Electronic Engineering, Vol 33, pp.42-44, January 1961.
[2] Darrel Emerson, The Twelfth-Wave Matching Transformer, http://www.tuc.nrao.edu/~demerson/twelfth/twelfth.htm
[2] Darrel Emerson, The Twelfth-Wave Matching Transformer, http://www.tuc.nrao.edu/~demerson/twelfth/twelfth.htm